ODHAD OZÁŘENÍ PRACOVNÍKŮ VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V JAPONSKU PO UDÁLOSTI V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ FUKUSHIMA. Susi.cz

Novinky

Odhad ozáření pracovníků Velvyslanectví České republiky v Japonsku po události v jaderné elektrárně Fukushima.

1. Úvod
Základem pro odhad byly údaje pravidelně uveřejňované japonským ministerstvem MEXT od 16.3.2011 a týkaly se především dávkových příkonů, denního spadu a objemové aktivity v pitné vodě. Odhad zahrnuje všechny v úvahu přicházející cesty ozáření za období od 15.3 do 30.4.2011. Materiál není odbornou publikací, proto pro odborné výrazy, zejména pro názvy veličin, byla použita srozumitelnější alternativní vyjádření.

2. Vnější ozáření
Vnější ozáření je způsobeno především ozářením z kontaminovaného vzduchu a z kontaminovaného terénu. Obojí postihuje dávkový příkon.Informace MEXT o dávkovém příkonu v Tokiu byly porovnávány s daty z jiných zdrojů, především z RIKEN Wako Institutu a z francouzského velvyslanectví. Data za 15.3. a 16.3. byla odečtena z grafu MEXT uveřejněného později. Průběh dávkového příkonu od 15.3. do 30.4.2011 je na obr. 1.

Vůbec nejvyšší hodnoty dávkového příkonu za celé období byly zaznamenány v Tokiu 15.3. v 09:00 (0,50 mS/h) a v 18:00 (0,35 mS/h). S velkou pravděpodobností byl příčinou únik po explozi 3. bloku JE Fukushima dne 14.3. Následující pokles dávkového příkonu téměř až na hodnotu před událostí svědčí o tom, že na zvýšení dávkového příkonu se dne 15.3. převážnou měrou podílely vzácné plyny, zatímco depozit jódu a cesia na

terénu byl zatím zanedbatelný (viz obr. 2).

Od ranních hodin 21.3. opět došlo ke zvyšování hodnot dávkového příkonu a k vytváření depozitu především jódu a cesia na terénu. Příčinou byla řada událostí na JE Fukushima do tohoto data, spojených s opakovanými úniky radioaktivních látek do ovzduší, promíchávání kontaminovaného vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry a jeho transport nad ostatní území Japonska v závislosti na aktuální meteorologické situaci.

Od 23.3. nastal trvalý a pozvolný pokles dávkového příkonu, protože od té doby byly hodnoty denních spadů nejméně cca o 2 řády nižší než ve dnech 21. až 23.3. Na poklesu dávkové příkonu se tak podílela především fyzikální přeměna jódu vypadlého na terén (za každých 8 dní poklesne aktivita I-131 na ½). Aktuální hodnoty depozitu jóduzohledňující fyzikální přeměnu jódu jsou na obr. 2.

Není bez zajímavosti, že za období do 30.4. byl v Tokiu zaznamenán v pořadí třetí nejvyšší celkový spad jódu ze všech postižených prefektur, jak je patrné z obr. 3 (kde jsou uvedeny prefektury s celkovým spadem jódu větším než 10 kBq/m2, pro prefekturu Fukushima je uveden odhad, protože kompletní údaje z této prefektury nebyly

k dispozici).

Odhad vnějšího ozáření byl proveden integrací průběhu dávkového příkonu uvedeného na obr. 1, hodnota přírodního pozadí před událostí (0,028 mSv/h) byla odečtena. Výsledná hodnota 65 mSv představuje ozáření na volném terénu. Standardně se uvažuje, že člověk stráví podíl 7/9 času pobytem uvnitř budov a 2/9 venku, z toho vychází ozáření venku 14 mSv a uvnitř 51 mSv. Uvnitř vícepodlažních budov byl uvažován koeficient zeslabení 10, z toho vyplývá, že odhad vnějšího ozáření z pobytu venku i uvnitř

budov činí dohromady cca 20 mSv.

3. Vnitřní ozáření Vnitřní ozáření je způsobeno příjmem radioaktivních látek požitím kontaminovaných potravin a vody a vdechováním kontaminovaného vzduchu.

3.1 Pitná voda

Do 18.3. MEXT údaje o pitné vodě neuváděl, od tohoto data jsou hodnoty znázorněny na obr. 4. (Pokud nejsou u konkrétního data hodnoty uvedeny, pak to znamená, že byly pod mezí detekce.) Nevysvětleno zůstává medializované zvýšení hodnoty jódu v pitné vodě v Tokiu 23.3. na hodnotu 210 Bq/l (?), tj. více jak dvojnásobek limitu pro kojence (100Bq/l). Z obr. 4 je patrné, že údaje MEXT s tím nejsou v souladu.

Odhad ozáření z příjmu pitné vody byl proveden konzervativně, a to za předpokladu příjmu 1 litru pitné vody z hromadného zásobování denně od 18.3. do 30.4. a činí celkem 5 mSv. V případě, že do 30.3. byl příjem pitné vody z hromadného zásobování vyloučen, pak je ozáření od 1.4. do 30.4. zanedbatelné (menší než 1 mSv). 3.2 Inhalace kontaminovaného vzduchu Údaje o obsahu jódu resp. cesia ve vzduchu v Tokiu MEXT neuváděl a nebyly k dispozici ani z jiných pramenů. Proto byly k odhadu použity hodnoty objemových aktivit ve vzduchu v městě Takasaki (prefektura Gunma) spolu s předpokladem, že denní spad v obou místech (Gunma, město Maebashi poblíž Takasaki a Tokio Shinjuku), jehož hodnoty byly k dispozici, je úměrný kontaminaci vzduchu. Obecně platí, že stejně

kontaminované vzdušné hmoty způsobí v místech s větší vlhkostí větší spad než v místech s menší vlhkostí. Z meteorologických údajů vyplývá dlouhodobě větší vlhkost vzduchu v Tokiu než v Maebashi (cca o 10 až 20%), proto vypočtené objemové aktivity jódu a cesia v Tokiu byly sníženy o 10%. Výsledný odhad je uveden na obr. 5.

Odhad ozáření z inhalace kontaminovaného vzduchu byl proveden s uvážením podílu 7/9 času pobytu uvnitř budov a 2/9 venku, uvnitř budov bylo standardně předpokládáno snížení objemové aktivity vzduchu na ½. Z inhalace vzduchu pak vychází od 16.3. do 30.4.2011 odhad ozáření jódem 35 μSv a cesiem 45 μSv, celkem 80 μSv.

vnější ozáření   20    od kontaminovaného vzduchu a spadu na terénu

inhalací vzduchu 80 podrobnosti uvedeny v 3.3 části

příjem vody 0-5 nulová hodnota platí pro vyloučení příjmu vody z hromadného zásobování do 31.3.2011

příjem potravin 0 až 170  nulová hodnota platí pro vyloučení příjmu místních potravin (mléka a zeleniny) do 30.4.2011

Celkem 100 až 275 

Některé údaje pro porovnání: český limit pro obyvatele (nevztahuje se na ozáření lékařské, přírodní a při mimořádných radiačních situacích)………………………………………………   1 000 μSv/rok přírodní ozáření ze zemského povrchu a z kosmu v ČR……….900 μSv/rok dávková mez pro ozáření obyvatel z výpustí z JE v ČR……….. 250 μSv/rok jeden rtg snímek hrudníku……………………………………….….. 20 μSv

jedno CT vyšetření hrudníku………………………….. více než 5 000 μSv

Tags: novinky

© 2022 Nakupka.cz | Nakódoval Leoš Lang